* * * * PŘESOUVÁME SE NA NOVÝ WEB WWW.STUDIO-LETNA.EU * * * *

!! ZATÍM V PROCESU PŘÍPRAV, K DISPOZICI BUDOU KOMPLETNÍ ARCHIVY A ZÁZNAMY VŠEHO DRUHU !!

* * UVEDENÍ DO PROVOZU PŘEDPOKLÁDÁME DO KONCE ÚNORA NEJPOZDĚJI * *

www.studio-letna.eu

PROČ POTŘEBUJEME ANGAŽOVANOU POEZII / PŘEDNÁŠKA MICHAEL HAUSER / DISKUZE

Pondělí 30. 1. 2012 v 18:30

Aula Akademie výtvarných umění, U Akademie 4, Praha 7

http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=436&Itemid=49

První část večera uvede filozof Michael Hauser, poté následuje diskuze s hosty:

Adam Borzič
Ondrej Buddeus
Tomáš Čada
Milan Kozelka
Jan Kubíček
Václav Magid
Karel Piorecky
Jakub Stejskal
Petr Štengl
Jan Těsnohlídek ml.
Ondrej Zajac


Mgr. Michael Hauser, Ph.D. * 1972 

v Trutnově, vystudoval filosofii na FF UK, doktorskou práci obhájil v roce 2004 (Moderna a negativita. Adornovo pojetí). Zabývá se kritickou teorií a neo- a postmarxismem ve vztahu ke krizovým momentům současné civilizace. Od roku 2002 přednáší filosofii na Pedagogické fakultě UK. Kromě Filosofického časopisu publikuje též v Salonu (literární příloze Práva), A2 a Literárních novinách. V roce 2002 založil občanské sdružení Socialistický kruh – SOK, které usiluje o recepci současné levicové teorie a o vzájemnou komunikaci mezi filosofií, sociologií a ekonomií. V roce 2006 byl jedním z iniciátorů výzvy Jsme občané! upozorňují na defekty demokracie v naší zemi. Nyní pracuje na grantovém projektu GA AV Negativní humanismus soustřeďující se na proměny a nová východiska subjektivity v postmoderně.
Knižní publikace: Adorno: moderna a negativita, FILOSOFIA, Praha 2005, Sociální stát a kapitalismus, Svoboda Servis – SOK, Praha 2007 (editor), Prolegomena k filosofii současnosti, FILOSOFIA, Praha 2007.
Knižní překlady: Fromm, E., Obraz člověka u Marxe. Luboš Marek, Brno 2004, Fabreová, C., Ústavní zakotvení sociálních práv. FILOSOFIA, Praha 2004, Žižek, Sl., Nepolapitelný subjekt. Chybějící střed politické ontologie. Luboš Marek, Brno 2007, Adorno, Th. W. – Horkheimer, M., Dialektika osvícenství (ve spolupráci s M. Váňou), OIKOYMENH, Praha (vyjde v roce 2008).

BORIS JANKOVEC - Reflexe klasického, moderního a avantgardního výtvarné umění ve filosofii Edmunda Husserla, Martina Heideggera a Jana Patočky

Středa 25. 1. 2012 v 19:00
Studio Letná / místnost č.036
Akademie výtvarných umění , U Akademie 4, Praha 7

-

Boris Jankovec *1979

Vystudoval estetiku na Filozofické fakultě v Praze.Na téže fakultě je v současnosti doktorandem Ústavu filozofie a religionistiky. Dlouhodobě se zabývá studiu filosofického díla Jana Patočky, zejména jeho filosofií umění. V rámci Patočkova díla se momentálně zaměřuje zejména na sledování propojenosti reflexí umění s problémy jevení a bytí, tedy otázkami fenomenologie a ontologie. Paralelně se také zaměřuje na studium pozdního díla Edmunda Husserla a fundamentální ontologii a pojetí pravdy u Martina Heideggera. Dále se dlouhodobě snaží “sledovat” historii a dění v uměleckých obrech - výtvarné umění, kinematografie. Je spoluautorem (experimentálního) dokumentárního (anti) filmu “Hauser a Žižek: teoretikové post-marxistické filosofie”.

MAGDA STANOVÁ - V TIENI FOTOGRAFIE

v úterý 6.12.2011 v 19:00 
místnost 036
Akademie výtvarných umění, U akademie 4, Praha 7

Počas štúdia fotografie sa môj záujem postupne presunul od “umeleckej” fotografie ku fotografiám, aké robí každý – fotografiám rodiny, kamarátov, fotkám z dovolenky, či skupinovým fotografiám. Takéto fotografie majú nesmiernu hodnotu pre tých, ktorí sú nejakým spôsobom spojení s osobami alebo miestom na fotografii. Ako je ale možné, že obyčajné fotky môžu byť tak vzácne? Prečo je fotografia tak fascinujúce médium?

Prednáška bude venovaná špecifikám fotografického média, fotografickému svetu a tomu, ako sa zmenilo myslenie a správanie ľudí odkedy bola objavená fotografia. Bude zahŕňať témy ako sú cestovanie v čase prostredníctvom fotografie; prečo majú ľudia pri fotografovaní trému; ako sa súčasnosť stáva javiskom pre budúcnosť; alebo ako strácame možnosť získania autentického zážitku pri pokuse o jeho zachovanie. Úvahy budú prezentované pomocou kresieb, diagramov, koláží, textu a niekoľkých fotografií.

-

Magda Stanová: studovala fotografii na VŠUV v Bratislavě v ateliéru Miloty Havránkové, v rámci Fulbrightova stipendia vystudovala obor New Genres na San Francisco Art Institute, v současné době je doktorandkou v ateliéru Tomáše Vaňka na pražské Akademii výtvarných umění.
_

http://www.magdastanova.sk/

SAUNA na AVU od H3T architekti

-

v úterý 22.11.2011 v 19:00 
místnost 036 
Akademie výtvarných umění, U akademie 4, Praha 7

 -

program večera:

19:00 prezentace Atelieru H3T architekti

19:30 Začátek saunování na zahradě AVU

Přineste si podle potřeby vlastní ručník, župan, prostěradlo popřípadě plavky. K převlečení a na úschovu osobních věcí bude k dispozici prostor atelieru v přízemí.                   
Sauna má kapacitu šest osob.

-

Profil Atelieru H3T architekti - Veřejné sauny

h3t.cztvoří: Štěpán Řehoř, Vítek Šimek, Matěj Velek

V minulých letech navrhli a postavili několik saun na různých místech po celé České republice – například plovoucí sauna na rybníku u Poděbrad, saunu zavěšenou pod mostovkou starého mostu na Labi nedaleko obce Obříství. Mezi zcela jedinečné uskutečněné realizace patří pojízdná sauna, která procestovala republiku křížem krážem, a cyklistická sauna pro pražské cyklisty.

**nejak se nam pres prazdniny rozbil web, zapracujeme, zatim omlouvame**

Sever proti jihu

Praha, AVU – Studio Letná, 18. 4. – 1. 5.

V nově vzniklém prostoru Studio Letná, přidruženém k ateliéru monumentální tvorby na pražské AVU, jenž má vzhledem k záměrům jeho provozovatelů potenciál stát se místem pro konstruktivní tříbení názorů a diskusi o současném umění (ať už prostřednictvím krátkodobých výstavních projektů, souvisejících debat či jiných aktivit), se po úvodní prezentaci Milana Kozelky představil Petr Valer. V expozici Sever proti jihu pracoval s minimalistickým tvaroslovím, přičemž její rytmus určoval opakující se dynamický tvar vlny. Výstava promlouvala jemnou (ne)barevnou škálou, jejíž účinek spoluutvářel způsob osvětlení místnosti. Při nahlédnutí (ještě před vstupem) do specifického výstavního prostoru, jenž záměrně eliminuje denní světlo, mohl divák postřehnout rozměrnou nástěnnou malbu po pravé straně, která tvarem použitých prvků i zvolenou barevností (bílá na bílé) iluzivně rozvlnila plochu stěny, a poblíž mohl spatřit nenuceně opřenou formálně jednoduchou vertikální laminátovou plastiku tvarově korespondující s elementy nástěnné realizace. Na první pohled ideální konstelace prvků pro milovníky kontemplativních poloh minimalistického uměleckého projevu. Avšak po něm následovaly pohledy další… Při prvních krocích prostorem se linie racionálně budovaného dekoru začaly nenápadně splétat do tvaru schematické, jakoby dětské kresby ve tvaru prasete, opouštějící výstavu, případně kráčející vstříc příchozím. Světlo nepravidelně dopadající na bílou malbu na bílém pozadí umožňovalo při pohybu expozicí její postupné vynořování a zostřování, přičemž nejvýrazněji viditelná byla při zpětném pohledu ze zadní části místnosti. Po vizuálně působivém úvodu a průchodu efemérně pulzující expozicí byl divák v jejím závěru zasažen sprškou ironie v podobě výmluvného motivu, jenž vznikl použitím zmiňované plastiky jako šablony, a zároveň překvapen subtilností této proměny. Možnosti, jak motiv interpretovat, podléhaly individuálním výkladům každého diváka – zda je ukončit v momentě rozklíčování banálnosti zobrazení anebo se zaobírat hledáním „ikonografických“ významů, případně zalovit ve staročeských pořekadlech, zda uvažovat o motivu jako o odkazu směřujícím k problematice recepce uměleckého díla obecně, zda mu přisuzovat jistou míru angažovanosti ve vztahu k institucím (třeba té hostitelské) anebo jej číst jako lehce kousavý uměnovědný komentář k recyklování výtvarných forem a idejí.

Při pokusu o komplexnější náhled zdá se být pro práce Petra Valera příznačná velkorysá práce s prostorem (reálným i fiktivním, fyzickým i mentálním), a to bez ohledu na jeho skutečné dispozice – ať už prostřednictvím práce s „hmotou“ anebo monumentálním vršením významů pomocí interpretačně mnohoznačných prostředků a konfrontace různých způsobů vnímání (kresba x socha, objekt x text apod.). Často pokouší pozornost diváka i toky jeho úvah, naviguje ho do situací, kdy se může střetnout s iluzorností svého vlastního vidění. Tyto principy se promítly i do výstavy Sever proti jihu. Ostatně její název se vztahuje k prostorovým dispozicím Studia Letná v souvislosti se světovými stranami, naznačuje směr výpovědi v rámci expozice a v obecné rovině i možnost jejího polarizování.

Marie Haškovcová

*** ZMĚNA DATUMU KONÁNÍ - PONDĚLÍ 18.4. v 18h ***

Výjimečně z organizačních důvodů přesouváme událost na Pondělí 18.4.!!